„… kdo domluvy poslouchá, získává rozum.“ Přísloví 15:32

Navzdory Davidovým chybám, nedostatkům a selháním o něm Bůh říká: „V Davidovi … jsem nalezl muže, jakého jsem měl na mysli“ (Skutky 13:22). Jedna z vlastností, která učinila Davida velkým, byla jeho ochota uznat své chyby. Tady jsou dva příklady:
1) Když David utíkal před Saulovým hněvem, hledal pomoc u jistého kněze, a toto jeho rozhodnutí zapříčinilo, že Saul nařídil trest smrti osmdesáti pěti kněžím i s jejich rodinami. Zničený, ale ne do kouta zahnaný David řekl synovi zavražděného kněze, který přežil a pomáhal mu: „To jako bych sám napadl všechny příslušníky tvého rodu“ (1. Samuelova 22:22). Dovedeš si představit, že bys vzal na sebe odpovědnost za tak tragické důsledky?
2) Když za ním přišel prorok Nátan, konfrontoval ho ohledně aféry s Bat-šebou. Usvědčil ho, že zabil jejího manžela, ve snaze zakrýt její těhotenství, které povstalo následkem hříchu. David v tu chvíli pokorně doznal: „Zhřešil jsem proti Hospodinu“ (2. Samuelova 12:13). Jsi duševně a duchovně zralý k takovému přiznání? Nebo máš tendence hájit své činy ze strachu, abys nebyl souzen, kritizován a odmítnut? Cítíš se někdy být pod útokem, když ti někdo poskytuje zpětnou vazbu, ať už pozitivní nebo negativní? Ustupuješ v tichosti? Nevznášíš naopak sám obvinění a výčitky proti útočníkovi? Netrousíš nepřátelské poznámky? Nejsi sarkastický?
To, že děláš chyby, z tebe ještě nedělá horšího člověka, ale to, že je hájíš, ano. Nedovol, aby tě tvá pýcha připravila o moudrost, která pramení z uznání vlastních chyb, a o růst, který díky tomu přichází. „Kdo se vyhýbá trestu, neváží si vlastního života, kdežto kdo domluvy poslouchá, získává rozum“ (Přísloví 15:32).