„V těch dnech vyšel na horu k modlitbě; a celou noc se tam modlil k Bohu.“        Lu­káš 6:12

Proč potřebuješ denně trávit osobní čas s Bohem? Protože to potřeboval Ježíš, a on je naším příkladem. „Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil“ (Marek 1:35). Pravda je taková, že si uděláme čas na věci, kterých si nejvíce ceníme, na lidi, které nejvíce milujeme, na své nejvyšší priority a na to, co se nám nejvíce vyplatí. Všimni si, že Ježíš se málokdy za někoho modlil na veřejnosti. Proč? Protože se modlil ještě předtím, než přišel na určité místo! Každé ráno provedl vklad, aby z něj mohl celý den vybírat. Čím více práce měl, tím více se modlil. Věděl něco, co my nevíme? Ježíš neměl problém vybrat si mezi potřebami davu a vůlí svého Otce. „Sám od sebe nemohu dělat nic; jak mi Bůh přikazuje, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, neboť nehledám vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal“ (Jan 5:30). Proč někdy duchovní vedoucí selžou? Protože uvíznou v práci pro Pána a zanedbávají vztah s ním. Každý kdo byl v dějinách úžasným způsobem používán Bohem, byl člověkem modlitby. Martin Luther řekl: „Mám tolik práce, že každý den musím první tři hodiny strávit na modlitbách.“ Neustálé činnosti tě vysají a učiní tě zranitelným vůči satanovým útokům. Nápis na jedné sborové nástěnce to plně vystihuje: „Sedm dní bez modliteb z tebe udělá slabého křesťana.“ To znamená, že čím více jsi zaneprázdněný, tím více času potřebuješ trávit s Bohem. Jednoduše řečeno: pokud jsi příliš zaneprázdněn na to, abys trávil osobní čas s Pánem, pak jsi příliš zaneprázdněn!