„Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství…“ Římanům 8:15
Josefovi bratři „… se ho zhrozili. Josef je proto vyzval: ‚Přistupte ke mně.‘ Když přistoupili, řekl jim: ‚Já jsem váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta. Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života‘“ (1. Mojžíšova 45:3–5). Všimni si, že Josef nereagoval tak, jak často reagujeme my, když nám někdo ublíží. Neudělal žádnou z těchto věcí:
1) Neudržoval si od svých bratrů odstup. 2) Nesledoval s radostí, jak se propadají hanbou. 3) Nevychloubal se před nimi. 4) Neměl škodolibou radost a neříkal: „Dostal jsem vás!“ 5) Nepřipomínal jim, jak ho ponížili a pohrdali jeho sny. 6) Nedožadoval se uznání, že on měl pravdu a oni se mýlili. 7) Neříkal: „Já jsem vám to říkal!“
Nic z toho. Josef chtěl, aby ho milovali, ne aby se ho báli. Chtěl obnovu, ne pomstu. Věděl, že z dlouhodobého hlediska je daleko prospěšnější uzdravení vztahu než krátkodobé uspokojení z odplaty. Pochopil, že jedině když propustí pachatele, osvobodí sám sebe. V Bibli stojí: „Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!“ (Římanům 8:15). Slovo „Abba“ vyjadřuje náklonnost a znamená „tati“. Bůh ti nepřipomíná tvou minulost, ani si od tebe nedrží odstup kvůli tvým selháním. Chce, abys věděl, že k němu můžeš kdykoliv přijít, že budeš přijat, že se můžeš cítit v bezpečí v jeho přítomnosti a říkat mu „tati“. To je ta láska, jakou chce, abys projevoval druhým – láska, která chce, aby druzí neměli ve tvé přítomnosti strach.