„Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života.“ 1. Mojžíšova 45:5
Josef řekl svým bratrům: „Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života … Bůh mě poslal před vámi, aby zajistil vaše potomstvo na zemi a aby vás zachoval při životě pro veliké vysvobození“ (1. Mojžíšova 45:5–7). Kdy se nejčastěji snažíme na druhé svalit vinu? Když zapomeneme na milost, kterou jsme sami od Boha přijali. Často je to tvé odpuštění, co druhým umožní, aby odpustili sami sobě!
Odpuštění sobě samému představuje pro většinu z nás velký problém. Pavel napsal: „Slyšeli jste přece o tom, jak jsem si kdysi vedl, když jsem ještě byl oddán židovství, jak horlivě jsem pronásledoval církev Boží a snažil se ji vyhubit“ (Galatským 1:13). On brutálně zabíjel lidi a nyní se vrací zpět do stejných měst a káže. Kdo je mezi jeho posluchači? Vdovy a sirotci! Kdyby se Pavel nenaučil přijmout Boží milost, nikdy by nemohl naplnit Boží vůli. V některých starověkých společenstvích trestali vrahy tak, že jim jejich oběť připoutali na záda. Není nic těžšího než vědomí vlastní viny, protože:
1) Bude tě stahovat dolů. 2) Způsobí, že za sebou budeš zanechávat hořkou pachuť, ať půjdeš kamkoliv. I tví přátelé budou vyčerpaní a budou ti říkat: „Snaž se z toho dostat.“ 3) Zničí tvoje vztahy. Kdo by chtěl být v blízkosti někoho, kdo je spojený s mrtvolou? Pouze by ses snažil novým vztahem otupit bolest ze starého. 4) Zničí tvoje zdraví, protože nejsi stvořen k tomu, abys nosil zášť.
Zbav se toho! Kdosi řekl: „Každý by měl mít speciální pohřebiště, na nějž by pohřbíval chyby přátel a svých milovaných.“ Truchli, jestli to potřebuješ, ale pak to pohřbi a jdi dál!