„Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte.“ 1. Tesalonickým 5:11
Zde jsou čtyři otázky, na které musíš být schopen odpovědět:
1) Cítí se lidé lépe, když s tebou strávili nějaký čas?
2) Jsou tvá očekávání tak vysoká, že se zaměřuješ na nedostatky lidí místo na jejich silné stránky?
3) Když někdo mluví dobře o člověku, kterého nemáš moc rád, máš potřebu mít pohrdavou poznámku?
4) Připadáš si natolik nejistý a máš tak málo sebevědomí, že se cítíš dobře pouze tehdy, když druhé shodíš?
Jak jsi dopadl v tomto testu? Pokud nemáš čtyři správné odpovědi na tyto čtyři otázky, je třeba strávit čas s Bohem na modlitbách a požádat ho, aby ti pomohl změnit postoj a to, co vychází ze tvých úst. Pavel napsal: „Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost“ (Efezským 4:29). Slova jsou jako kladivo, mohou být použita jak k rozbíjení, tak k budování. Záleží na člověku, který s nimi pracuje! Je stejně snadné být součástí stavebního týmu, jako být členem demoliční čety.
Vytvoř si zvyk povzbuzovat svou rodinu a přátele. Ať tvá manželka ví, že je pro tebe tou jedinou ženou na světě. Vyjádři manželovi ocenění za péči a smysl pro zodpovědnost. Pochval své dítě za to, že se vyhýbá drogám a alkoholu. Poděkuj svým přátelům, že nevyzrazují tajemství! Přijímej lidi takové, jací jsou a odolávej pokušení neustále na nich něco „vylepšovat“. Pamatuj, že je „máš“ jen na krátkou dobu!