„Kdybych se … chtěl líbit lidem…“ Galatským 1:10
Několik důležitých postřehů:
1) Kritika je často sebestředná. Oswald Chambers napsal: „Chraň se všeho, co by tě vyvyšovalo nad druhé.“ To je ale přesně to, co kritičnost činí. Staví tě do pozice „znalce“ a navíc ti poskytuje pocit uspokojení, žes druhé „odhalil“. Pro tvoje okolí je daleko těžší vidět tvůj vlastní život v pravém světle, protože jim neustále svítíš do očí světlem kritiky. Je-li toto tvým životním postojem, prozrazuješ jím na sebe jedno: „Myslím si, že nejsem v tomto světě schopen něčeho dosáhnout, tak budu alespoň dělat, že vím, jak byste to měli dělat vy.“ Jakub napsal: „Tak tomu být nemá…“ (Jakub 3:10). A Pavel řekl: „Milujte se … v úctě dávejte přednost jeden druhému“ (Římanům 12:10).
2) Kritika může zlomit srdce. Představ si, jak se musel cítit Mojžíš, když se jeho bratr a sestra náhle obrátili proti němu. Naši nejbližší vidí náš život zblízka, proto jsme na jejich kritiku citlivější. Někdy my, jako rodiče, upevňujeme ve svých dětech nejistotu, protože jim vytváříme domov prosycený kritikou. Možná při čtení těchto slov slyšíš hlas svého nejtvrdšího kritika – tvého rodiče – který tě soustavně srážel. Jeho slova ti znějí v srdci: „Nestojíš za nic! Nikdy z tebe nic nebude!“
3) Jak reagovat na kritiku? Pavel odpovídá: „Kdybych se … chtěl líbit lidem, nebyl bych služebníkem Kristovým“ (Galatským 1:10). Nenaslouchej svým kritikům, soustřeď se na to, co si o tobě myslí Bůh, a tvůj život dostane křídla. Při konečném zúčtování záleží stejně jen na jeho soudech.