„… zasnoubil jsem vás jedinému muži, abych vás jako čistou pannu odevzdal Kristu.“ 2. Korintským 11:2
V biblických dobách zasnoubení znamenalo mnohem víc. Byla to součást manželského obřadu. Když se dva lidé zasnoubili, byli považováni za jedno. Ale manželství to ještě nejméně rok nebylo. Během té doby ženich budoval nový dům, dále se dvořil své nevěstě, poznával ji a sám se jí dával poznat. Nevěsta se připravovala, seznamovala se se vším, co by se mohlo týkat jejího budoucího manžela, aby se mu mohla po všech stránkách líbit. Nakonec ženich přivedl svou nevěstu do nového domova a začali žít jako manželé.
Jaká je pointa této ilustrace? Je jednoduchá – církev je Kristova nevěsta a měli bychom toužit po době, kdy už budeme jedno a budeme se v nebi účastnit Beránkovy svatební večeře (viz Zjevení 19:7). Do té doby Ježíš koná svou práci – připravuje pro nás místo, modlí se a přimlouvá se za nás, stále nás vábí, nešetří láskou vůči nám a chce, abychom ho poznávali (viz Efezským 4:13).
A co my? Uvědomujeme si, že to, jak žijeme, vrhá světlo také na něho? Nikdo nechce, aby jeho manželka vypisovala nekryté šeky, míchala se do neslušných řečí, na veřejnosti se opíjela nebo flirtovala s jinými muži. Manžel chce, aby se zdržovala takového chování, protože ji miluje a chce, aby si uchovávala dobrou pověst. Chce, aby jeho manželka na něho a na jeho rodinu vrhala dobré světlo. Jinými slovy, tvé zasnoubení Kristu vyžaduje, abys už nežil pro sebe, ale pro něho!