„Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.“ Jan 11:25
Devítiletému Filipovi se děti v nedělní škole smály, že je jiný. V neděli před Velikonocemi dal učitel všem plastové vajíčko, do nějž měly děti dát symboly nového života, např. semínka a lístky, o velikonoční neděli vajíčko otevřít a povídat si o tom, co našly.
Děti přišly s pestrou sbírkou: s kvítky, motýlky, kamínky – ale ve Filipově vajíčku nebylo vůbec nic. Jedno dítě řeklo: „To není poctivé, Filip to neudělal správně!“ Ale Filip zatahal učitele za rukáv: „Udělal jsem to správně. Vajíčko je prázdné – jako je prázdný hrob. Proto máme věčný život.“ Třída užasla. Přijali ho s úctou mezi sebe. Ale rodina věděla, že Filip má namále, měl příliš mnoho problémů na tak malé tělo. V létě zemřel. Osmileté děti, konfrontované se smrtí, šly ve sboru dopředu, ale ne s květy: každý, i učitel, dal na malou rakev prázdné umělé vajíčko.
Proč je Ježíšovo vzkříšení tak důležité? Jeho zmrtvýchvstání je zárukou tvého – a způsobí-li ti bolest smrt někoho drahého, Velikonoce jsou příslibem, že se s ním opět setkáš. Bude živý, nesmrtelný – a úplně jako Ježíš!