„Otče, zhřešil jsem…“ Lukáš 15:18
Příběh marnotratného syna začíná slovy: „Jeden člověk měl dva syny. Ten mladší řekl otci: ‚Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.‘ On jim rozdělil své jmění. Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel“ (Lukáš 15:11–13).
Hřích tohoto mladého muže byl zlý, skutečně velmi zlý! Neúcta, jakou projevil svému otci, je v patriarchální společnosti Středního východu nad rámec toho, co si většina z nás dokáže představit. Jako mladší syn měl nárok na třetinu rodinného majetku, ale až po otcově smrti. V určitém smyslu tedy vyslovením svého požadavku vyslal vůči otci signál: „Přál bych si, abys byl mrtvý.“ Jestli ti to připadá šokující, pak Otcova odpověď lásky a milosti je šokující ještě víc! Pokud jsi před Bohem zle selhal, přijmi toto pro sebe jako skutečné povzbuzení. Bible popisuje situaci, když se syn vrátil domů – zlomený, zkrachovalý a znechucený: „Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil“ (Lukáš 15:20). V tehdejší kultuře otcové nikdy neběhali. Hrdý patriarcha by si nikdy nepodkasal roucho a neběžel by s odhalenýma nohama; nikdy!
Pointa, jakou chtěl Ježíš sdělit, je taková – v okamžiku, kdy se otočíš a vrátíš se k Bohu, on ti poběží vstříc s otevřenou náručí, aby se s tebou setkal, odpustil ti hřích a obnovil tvé právoplatné postavení ve své rodině. Takže se vrať ještě dnes!