„Zasvěť už chlapce do jeho cesty…“ Přísloví 22:6
Zasvětit dítě „do jeho cesty“ znamená, že musíš znát jeho:
1) Zájmy. John Ruskin řekl: „Řekni mi, co máš rád, a já ti řeknu, kdo jsi.“ Co má tvé dítě rádo? Čísla? Barvy? Činnosti? Největší dárek mu nedáš, když mu předáš své bohatství, ale když mu pomůžeš, aby odhalilo to, které samo vlastní.
2) Vztahy. Jaký výrok nejlépe charakterizuje tvé dítě? Je to například: a) „Pojďte všichni za mnou!“; b) „Až budu potřebovat pomoc, řeknu ti“; c) „Můžeme to udělat společně?“; d) Řekni mi, co je třeba udělat, a já to udělám.“ Nenazývej samotáře odtažitým nebo toho, kdo vyhledává davy, arogantním. Bůh je takové stvořil. Co dělá tvému dítěti radost, čemu říká „ano“? Záleží mu na cestě, nebo na cíli? Na zachování řádu, či na jeho vytváření? Co jedno dítě podněcuje, to jinému působí potíže.
3) Prostředí. Kaktus kvete v jiných podmínkách než růže. V jaké půdě se daří tvému dítěti? Některé touží po pozornosti, jiné dává přednost schování se v davu. Některé dobře zvládá zkoušky, jiné vyniká v předmětu, když však dojde na zkoušky, naráží. Winston Churchill ve škole opakovaně nezvládal testy, a přesto změnil dějiny. Můžeme vyniknout, ale jen pokud jsme ve správném prostředí.
4) Silné stránky. Van Cliburn zahrál ve dvou letech podle sluchu na klavír píseň, kterou se někdo učil v sousedním pokoji. Jeho matka si toho všimla, zaplatila mu lekce a chlapec z texaského Kilgore vyhrál první Mezinárodní klavírní soutěž P. I. Čajkovského v Moskvě.
Odolej pokušení zařadit si své dítě dřív, než je pořádně poznáš, a popros Boha, aby ti pomohl pochopit jeho jedinečnost.