„… vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.“ Matouš 6:8
Ježíš řekl: „Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni; vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte“ (Matouš 6:7–8). Když lidé říkají: „Nevím, jak se mám modlit,“ obvykle tím myslí, že se neumí modlit jako my. Nevědí, jak používat náš „křesťanský žargon“. Ježíš říká, že se nemusíš starat o to, jak vybrat správná slova, protože „… váš Otec ví, co potřebujete, dříve, než ho prosíte“ (Matouš 6:8).
Bůh spíš naslouchá našim srdcím než slovům. Nemusíme být na rozpacích, on nás nehodnotí, jak dobře se vyjadřujeme. Porovnej modlitbu a dýchání. Dýcháš instinktivně, aniž by sis to uvědomoval, aniž bys tomu věnoval pozornost, je to přirozený projev naší neustálé závislosti na kyslíku. Tak Bůh chce, abychom přistupovali ke své komunikaci s ním. Chce být vzduchem, který dýcháme, prostředím, ve kterém žijeme.
Edwin Keith řekl: „Modlitba je vydechování lidského ducha a vdechování Božího Ducha.“ Díky modlitbě můžeme žít v trvalém kontaktu s Bohem. Ježíš řekl: „… modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí“ (Matouš 6:6). Modlitba není veřejné předvádění, jak jsi duchovní. Komunikace s tím, koho milujeme, nás vede k tomu, abychom s ním byli o samotě, bez vyrušování a rozptylování. Jde o to, abyste ty a tvůj Otec měli velmi osobní rozhovor.