„Hle, já a děti, které mi dal Hospodin…“ Izajáš 8:18
Není třeba utrácet velké peníze na to, abyste mohli vést naplněný rodinný život. Děti mají nejraději jednoduché činnosti, které se mohou opakovat. Chtějí, abychom jim četli stejné příběhy třeba stokrát, a poslouchají stále stejný vtip, i když už jeho pointu znají. Takový společný život s rodiči bývá větší hodnotou než drahé hračky nebo jednorázové akce.
James Dobson říká: „Jeden můj přítel se kdysi zeptal svých dospělých dětí, na co si z dětství vzpomínají nejraději. Že by na společné prázdniny nebo na cesty do Disneylandu nebo do ZOO? Kdepak, omyl. Nejraději vzpomínají, jak si s nimi tatínek lehl na podlahu a všichni čtyři se spolu prali. Spolu se najednou pustili do velkého tatínka a smáli se, až se popadali za břicho.
To je způsob, jak uvažují děti. Nejdůležitější v rodinném životě je často to, co je zaměřené na spontánnost a osobní přístup. Zaneprázdnění a vyčerpaní tatínkové a maminky, zvlášť ti, kteří mají dost peněz, se často snaží své děti „uplácet“ hračkami, autíčky, drahými výlety. To funguje jen málokdy. Děti nejvíc chtějí, aby mohly trávit čas se svými rodiči – vyrábět něco v garáži, zpívat v autě, zajet si ke starému rybníku. Hračky, se kterými si jednou pohrají, nemohou konkurovat zábavě, kdy jsou rodiče spontánně s dětmi. Na takové chvíle budou vzpomínat celý život.“
Možná k tomu řekneš: „Ale já na to nemám čas!“ Pokud nemáš čas být součástí života svých dětí, pak jsi zaneprázdněný přespříliš! Uspořádej si své priority a začni dělat nějaké změny.