„Bůh pracuje skrze různé (lidi) různým způsobem.“ 1. Korintským 12:6, přel. z angl.
Zkušení hrnčíři ví, že hlína při hnětení klade odpor, a tím jim dává najevo, čím se může stát a čím ne. Amatérští hrnčíři často toto rozpoznání nemají a výsledky jejich práce podle toho vypadají. Jestli nebudeš ctít svoje zdroje, stane se realita tvým nepřítelem.
Anglické slovo pro povolání (vocation) pochází z latinského slova pro „hlas“. Objevit své povolání vyžaduje velmi pozorné naslouchání. Jestliže uzavřeš své uši a budeš se zabývat něčím, k čemu nejsi povolán ani vybaven, budeš nakonec žít v úzkosti, která ti bude našeptávat: „Snažíš se o něco, o čem ti Bůh neřekl, že to máš dělat.“ Odvaha přiznat si, čím nejsi, přináší velkou svobodu; nedostatek této odvahy tě uvězní. Parker Palmer napsal: „Své povolání si nemůžeš vybrat; musíš nechat hovořit svůj život.“
Možná jsi byl stvořen, abys studoval a přinášel tím dobrodiní dalším. Pokud je to tak, zjistíš, že tě přitahuje četba, přemýšlení, psaní a vyučování. Jestliže jsi však v takové situaci přesvědčen (nebo se necháš jinými přesvědčit), že tvůj život bude mít význam jedině tehdy, když budeš mít úspěch ve firmě, neustále popluješ proti proudu svého života. Raději se tedy nauč jet na koni ve směru, kterým sám míří. Filosof Mortimer Adler psal o geniálních myslitelích, povolaných zasednout ke stolu, který nazývá „velký rozhovor lidské rasy“. A víš co? Devětadevadesát procent z nás k tomu stolu nikdy neusedne! Můžeme se však těšit na pochvalná slova: „Správně, služebníku dobrý a věrný…“ (Matouš 25:21), jež Bůh zaslíbil těm, kdo slyší jeho volání, přijmou své povolání a zasvětí život jeho naplnění.