„… Bůh nikomu nestraní…“ Skutky 10:34
Mnozí z nás jsou jako jedna dáma, která na modlitebním setkání řekla: „Miluji všechny kolem sebe.“ Problém je, že měla zavřené oči! Předpojatost nás vede k tomu, abychom bez otázek přijímali názory a předsudky, které jsme slyšeli během dospívání, a abychom nezpochybňovali výroky třeba i úzkoprse smýšlejících lidí. Málokdy se zastavíme a ptáme se: „Je to pravda?“ Anebo, což je ještě důležitější: „Líbí se to Kristu?“ Předpojatost degraduje lidi do druhé kategorie občanství například kvůli barvě jejich pleti, pohlaví, ekonomickému postavení, církevní příslušnosti nebo okolnostem jejich narození.
Někdy jsou naše předsudky tak hluboce zakořeněné, že si je nejsme schopni sami uvědomit a při konfrontaci s nimi reagujeme hněvivě. Bůh nás tak ale nenechá. Pavel se postavil Petrovi, budoucí hlavě církve, kvůli tomuto hříchu: „Nejprve jídal totiž společně s pohany; když však přišli někteří lidé z okolí Jakubova, začal couvat a oddělovat se, protože se bál zastánců obřízky“ (Galatským 2:12). Pavel nad Petrem nemávnul rukou kvůli tomu, že Petr měl jiné kvality, které to kompenzovaly. Ne, Petrovo chování zraňovalo lidi a vrhalo špatné světlo na církev, proto ho Pavel pojmenoval.
Nejvíce citovaným textem z Bible je: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (Jan 3:16). Všimni si slov „žádný, kdo v něho věří“. To znamená, že pod křížem jsme si všichni rovni. Tam Bůh nedělá žádné rozdíly. Dříve, než se budeš moct vypořádat s předsudky v životě někoho jiného, musíš se s nimi vypořádat v životě vlastním. Proto si přiznej své skryté předsudky a jednej s nimi.