„… žijte v radosti, napravujte své nedostatky, povzbuzujte se, buďte jednomyslní, pokojní, a Bůh lásky a pokoje bude s vámi.“ 2. Korintským 13:11
Když Ježíš vyslal své učedníky, aby v okolních vesnicích kázali, měli při vstupu do domu říci: „Pokoj vám.“ V případě, že je pozvou dál, měli zůstat a posloužit jim. Pokud ne, měli odejít a setřást ze svých nohou i jejich prach (viz Matouš 10:11–15). Proč to Ježíš řekl? Protože zůstat tam, kde tě pouze tolerují, ti ubírá možnost být tam, kde ti budou opravdu naslouchat. Sloužit lidem, kteří tvou pomoc vlastně ani nepotřebují, je ztrátou času.
Nemůžeš efektivně sloužit tam, kde panují sváry. Rozbroje zarmucují Ducha svatého. Kde mizí pokoj, odchází i Duch svatý, na němž ve skutečnosti naše služba stojí.
Představ si na chvíli Ježíše, jak slouží druhým. Co se ti vybaví? Určitě ne obraz vystresovaného uštvaného služebníka dnešní doby. Neuvidíš spíše Ježíše, který s postojem tichosti slouží pokojně druhým? Tento rys Ježíšovy služby je hoden následování. Jako Kristovi vyslanci se máme podobat v jednání s druhými našemu Mistru. Apoštol Pavel nám dnešním slovem sděluje: „Žijte v pokoji a Bůh lásky (zdroj všeho lidského slitování, milosrdenství, vší dobromyslnosti a lásky) a (tvůrce a nositel) pokoje bude s vámi“ (viz 2. Korintským 13:11). Když však sejdeš na cestu vládnutí, hádek, zastrašování, zloby a manipulace, zůstaneš najednou sám. Bůh zaslibuje, že bude s tebou, ale jen když zůstaneš nositelem jeho slitování, milosrdenství, laskavosti a lásky. Slovo pro dnešní den tedy zní – vyvol si životní postoj pokoje.