„Synu, odpouštějí se ti hříchy.“ Marek 2:5

Starozákonní otcové vkládali ruce na hlavy svých dětí, vyslovovali nad nimi určitá zaslíbení a věřili, že Boží požehnání může být předáváno z jedné generace na druhou. Proto čteme, že: „… povolal Izák Jákoba a požehnal mu“ (1. Mojžíšova 28:1). Ze stejného důvodu Jákob odmítl zemřít, dokud nepožehnal svým vnoučatům (viz 1. Mojžíšova 48).
Děti bez péče, včetně otcovské, často tráví celý život hledáním své identity a sebeúcty. Obojí stále více nacházejí ve společnosti vzdorovitých vrstevníků, pouličních gangů, drogových dealerů, na sociálních sítích a na internetu. Výsledky vidíme všude kolem sebe. Místo toho, aby naplňovaly své Bohem dané povolání, jsou tyto děti definovány a ocejchovány životem jako neovladatelné, vinné, jako výtržníci nebo narkomani.
Tupac Shakur byl raper, známý svými násilnickými texty písní. Než byl v roce 1996 zastřelen, řekl: „Nikdy jsem nepoznal svého skutečného otce. Jsem si jist, že kdybych měl otce, měl bych v sobě určitou disciplínu a více sebedůvěry. Matka tě může upokojit, dát ti klid, může ti pomoci najít tvé mužství. Jenom muž tě ale může naučit být mužem.“ Když k Ježíšovi přinesli muže, aby ho uzdravil, dříve, než mu odpustil a uzdravil ho, nazval ho „synem“. Neřekl: „Musíš očistit své jednání,“ nebo: „Musíš dělat věci tak jako já“. Ne, navázal s ním vztah tak, že mu projevil lásku a přijetí. Ty musíš jako otec dělat totéž. Milovat a přijímat své děti takové, jaké jsou, bez podmínek a odsuzování, je ten největší dar, jaký jim můžeš dát.