„A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry.“ Galatským 6:10
Když ti někdo ublíží, máš tři možnosti – ublížit mu také, úplně se mu vyhýbat, nebo se za něj modlit a hledat způsoby, jak mu žehnat (viz Matouš 5:44–45).
Pavel řekl: „A tak dokud je čas, čiňme dobře všem (nejen buďme užiteční a prospěšní, ale dělejme to, co je pro ně duchovně dobré a prospěšné), nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry“ (Galatským 6:10). My jsme natolik zaujatí tím, jak se k nám druzí chovají, že se pramálo zajímáme o to, jak se my chováme k nim. Máme strach, že nás druzí zneužijí, zvláště pokud máme s někým bolestnou zkušenost. Obavy a strach způsobují, že jsme přecitlivělí na všechno, co druzí říkají nebo dělají. Také můžeme špatně interpretovat jejich motivy a vidět je ve špatném světle. Je bezesporu těžké nebát se, že se k tobě druzí budou chovat špatně, pokud už to v minulosti prokazatelně udělali. Proto je tak důležité o tom vůbec nepřemýšlet (viz Filipským 3:13 a Izajáš 43:18). Znamená to, že se dotyčný nebude muset zodpovídat z toho, jak s tebou jednal? Ne. Bible nabádá: „Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu. Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení“ (Římanům 14:12–13).
Předej tu situaci Bohu a odmítni si ji brát zpět. Potom „čiň dobře všem“ (viz Galatským 6:10). Jinými slovy – zaměstnávej svou mysl věcmi, které jsou užitečné. Když to budeš dělat, nebudeš mít čas zabývat se osobními křivdami. A navíc to dá Bohu příležitost pracovat na vás obou.