„Nevíme, co máme dělat, proto vzhlížíme k tobě.“ 2. Paralipomenon 20:12
Když Ježíš řekl Petrovi, že brzy zapře svého Pána, Petr se vychloubal: „Ostatní možná, já ale ne!“ (viz Matouš 26:34–35). Nicméně za několik hodin přísahal, že Ježíše nezná, a distancoval se od něj (viz Matouš 26:70). Stejná věc se může stát komukoliv z nás. Bible varuje: „Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí“ (Jakub 1:14). Každý máme oblasti, v nichž jsme zranitelní, a pokud je neuvedeme do kázně pomocí charakteru a přijatého závazku, mohou nás porazit, nebo dokonce zabít. Co s tím můžeš dělat?
1) Uvědom si to. Než podlehneš pokušení, obvykle procházíš určitými stádii. Pokud zanedbáváš modlitbu a čtení Písma, staneš se lhostejným vůči Bohu, necitlivý vůči nebezpečí, a brzy zjistíš, že jsi přitahován k pokušení jako můra k plameni. Pak si svou neposlušnost začneš zdůvodňovat a říkáš si: „Nikdo o tom neví. Komu to uškodí?“ Čím více hlas svého svědomí umlčuješ, tím silnější budou tvé tělesné choutky. Pak se obklopíš lidmi, kteří dělají stejné věci, nebo jsou aspoň ochotni přimhouřit oči. Ježíš řekl: „Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé“ (Marek 14:38). Modli se o sílu ještě dřív, než pokušení přijde!
2) Požádej o pomoc. Když stál Jóšafat před nepřítelem, kterého by sám nemohl porazit, modlil se: „Nemáme sílu proti tomuto velikému množství, které táhne proti nám. Nevíme, co máme dělat, proto vzhlížíme k tobě“ (2. Paralipomenon 20:12). Jóšafat věděl, že nemá šanci nad nepřáteli zvítězit, ale věděl, kam se obrátit o pomoc.
V čem je tajemství vítězství? Spoléhej méně na sebe a více na Boha!