„A chodil Henoch s Bohem … tři sta let…“ 1. Mojžíšova 5:22
Život je cesta s daným začátkem a koncem. Jestliže jsi moudrý, budeš dělat to, co dělal Henoch po tři sta let – chodit s Bohem. Umíš si představit, jak dobře bys Boha znal, kdybys s ním strávil tolik let? Na chození s Bohem není nic nezáživného nebo nudného. Žalmista napsal: „Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho“ (Žalm 16:11).
Bůh tě stvořil pro sebe, a pouze tehdy, když zjistíš jeho záměr pro svůj život, najdeš pokoj a radost. Kdybys vylovil rybu z oceánu a položil ji na pláž, viděl bys, jak jí osychají šupiny a jak lapá po dechu. Byla by ta ryba šťastná? Ne. Kdybys ji pokryl hromadou peněz, byla by šťastná? Ne. Byla by šťastná, kdybys jí dal iPad, dobrou knihu a studený nápoj? Ne. Nebo novou garderobu? Ne. Je jenom jediná věc, která by ji učinila šťastnou – kdybys ji hodil zpátky do vody.
Ryba nikdy nemůže být šťastná na pláži, protože pro pláž nebyla stvořená. Byla stvořená pro oceán, jako ty jsi byl stvořený pro společenství s Bohem. Dokud Boha nenajdeš, budeš si stále připadat jako ryba bez vody a nikdy nepoznáš pokoj a radost. Dobrou zprávou je, že tě od něj dělí jediná modlitba. Jakmile ho pozveš do svého srdce, už nikdy nebudeš pociťovat prázdnotu.
Víš, proč Ježíš přišel tehdy o těch prvních vánocích? Vysvětlil to slovy: „… aby v sobě měli plnost mé radosti“ (Jan 17:13).