„… vsadil ho do pevnosti … Ale Hospodin byl s ním…“ 1. Mojžíšova 39:20–21
Když Potífarova manželka křičela kvůli znásilnění, manžel jí uvěřil a dal Josefa uvrhnout do vězení. Někteří z nás by na jeho místě řekli: „To není fér, choval jsem se správně. Možná jsem se měl trochu ‚pobavit‘. Nepřišel bych o práci a ještě by mě povýšili.“ Josef tak ale nepřemýšlel! V tomto okamžiku života byl přesně na tom nejlepším možném místě, protože zrovna tam ho Bůh chtěl mít. Právě ve vězení se setkal s královým sluhou, který jej na oplátku uvedl k faraónovi, jenž ho nakonec posadil na trůn.
Někdy nás Bůh bere na samotné dno, aby nás potom mohl vyvést na vrchol. Když se ocitneš na dně, je těžké si připomínat, že tam tvoje cesta nekončí. O Josefovi se v Bibli píše: „… až do chvíle, kdy došlo na jeho slovo, když řeč Hospodinova ho protříbila“ (Žalm 105:19). Faraónovi se zrovna zdál sen a nikdo v jeho království mu ho nedovedl vyložit, jen Josef. Výsledkem bylo, že Josef začal stoupat od nuly k roli hrdiny, z vězeňského mundúru na post faraónova prvního zástupce. Takový zázrak nedokáže nikdo, jedině Bůh.
Kdybychom se ocitli ve vězení, většina z nás by vzala zavděk předčasným propuštěním, oblečením a pár stovkami na cestu domů. S Josefem ale Bůh zamýšlel něco daleko lepšího. Stejně tak i pro tebe má lepší plán! On ví, kam tě má vést a co se po cestě musíš naučit, takže až tam dojdeš, budeš schopen udělat svou práci. Proto i ve své dnešní situaci hledej Boží ruku.