„Nezapomínejme také na dobročinnost a štědrost, takové oběti se Bohu líbí. “ Židům 13:16
Když byl Ronald Reagan kalifornským guvernérem, jednou vyklouzl ze své kanceláře dřív a svému sekretáři Michaelu Deaverovi řekl: „Musím vyřídit nějaké pochůzky“. Deaver byl zvědavý, tak na guvernérově psacím stole zalistoval ve složce „k přečtení“. Navrchu byl pomačkaný dopis od muže odveleného do Vietnamu. Voják Reaganovi psal o svém životě v jihovýchodní Asii a o tom, jak velice se mu stýská po manželce. Byl právě výroční den jejich svatby a on chtěl, aby věděla, jak nesmírně ji miluje a touží být s ní. Poslal jí lístek, přesto ale požádal guvernéra, zda by jí mohl zavolat a zjistit, zda se jí vede dobře, a také jí povědět o jeho lásce, pro případ, že by lístek nedostala.
Druhý den Deaver zjistil, že Reagan udělal mnohem více, než oč jej voják požádal. Opatřil tucet rudých růží a odnesl je mužově manželce. Guvernérův řidič Dale Rowlee vyprávěl Deaverovi, že Reagan před onu ženu předstoupil s nesmírnou pokorou a jménem milujícího manžela, který slouží v pekle džungle na opačné straně světa, jí nabídl květiny. Poté s ní strávil více než hodinu, pili spolu kávu a mluvili o její rodině.
Reaganova pokora může být jedním z tajemství jeho trvalé oblíbenosti. Kdosi řekl: „Být pokorný vůči nadřízeným je povinnost; vůči sobě rovným zdvořilost; vůči níže postaveným ušlechtilost.“ Nejsou to velké činy, co nás dělá velkými podle Boha, ale drobné projevy laskavosti: „… takové oběti se Bohu líbí“ (Židům 13:16).