„Jestliže však chodíme ve světle … krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.“    1. Janova 1:7

Bůh v Písmu dvakrát promluvil do naší temnoty. Na samotném počátku řekl: „Buďte světla na nebeské klenbě…“ (1. Mojžíšova 1:14). Ve třetí kapitole Janova evangelia pak Ježíš prohlásil: „… světlo přišlo na svět…“ (Jan 3:19).
Abys mohl chodit s Bohem, musíš odmítnout cesty temnoty a chodit ve světle. Plísně rostou nejlépe ve tmě a vlhku, když jsou vystaveny slunečnímu světlu, začnou usychat a odumřou. To je víc než metafora, to je duchovní životní realita! Ježíš řekl: „… lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé“ (Jan 3:19). Jak řekla Ester Nicholsonová: „Tajnosti nás drží v nemoci. Drží nás v hanbě a nejistotě.“ Tajnůstkářství je ideálním prostředím pro růst hříchu; nakonec tě dovede do zajetí myšlenek, skutků a návyků. Zůstáváním v temnotě posiluješ svůj kruh tajností a otroctví hříchu. „Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu“ (1. Janova 1:6). Jakmile uděláš krok do světla, všechno se změní! Proto vyznej své tajné hříchy Bohu, a pokud je to nutné, také důvěryhodnému příteli nebo poradci, který se s tebou může modlit. Potom si v Boží moci přivlastni sílu zvítězit nad hříchem a žít ve vítězství.
Jakmile „rozsvítíš světlo, plíseň začne usychat“. Její sevření povolí a přijde svoboda. Pokaždé, když hřích zaklepe na tvé dveře, přines ho okamžitě na světlo. Když to uděláš, budeš očištěn a budeš mít společenství s Bohem, jak je psáno v Bibli: „Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu“ (1. Janova 1:7).