„Hlásej slovo Boží … kárej, napomínej a povzbuzuj…“ 2. Timoteovi 4:2, přel. z angl.
Podívejme se na několik dalších způsobů, jak můžeš svému pastorovi pomoci k větší efektivitě:
1) Měj na paměti, že povinností tvého pastora je přinášet ti informace, a ne tě bavit. V dopisu Timoteovi Pavel napsal: „Hlásej slovo Boží … kárej, napomínej a povzbuzuj v trpělivém vyučování“ (2. Timoteovi 4:2, přel. z angl.). Povzbuzování máme rádi; kárání a napomínání se musíme učit přijímat. „Koho Pán miluje, toho přísně vychovává…“ (Židům 12:6). Tvůj pastor je Božím nástrojem pro tvůj duchovní růst, nikoli pro tvou zábavu. Když se ti nelíbí kázání, je to možná proto, že se dotýká tvého neuzdraveného místa. Nezlob se na posla, místo toho raději přezkoumej jeho poselství ve světle Božího slova. Buď jako křesťané v Beroji, o nichž čteme, že: „… přijali evangelium s velikou dychtivostí a každý den zkoumali v Písmu, zdali je to tak, jak zvěstuje Pavel“ (Skutky 17:11).
2) Mluv s pastorem, ne s druhými o něm. Jestli máš nějaké otazníky, jsi podle Písma povinen mluvit nejprve s Pánem, pak osobně s pastorem, a to vždycky s láskou a s milostí (viz Matouš 18:15; Efezským 4:15). Pamatuj, že pastoři jsou ze stejného těsta jako ty – zapomínají, mívají špatné dny, dělají chyby a občas jsou necitliví. Dobrý pastor pravdu přijme, pokud je řečena s láskou. Vezme v úvahu tvá znepokojení, připustí, že udělal chybu, a bude se snažit na tom vyrůst. Na druhou stranu, když mluvíš o pastorovi, vytváříš v církvi sváry. Je to jako kvas, který „prokvasí všechno těsto“ (viz 1. Korintským 5:6). Podtrženo a sečteno – „nesahej na Pánovy pomazané“ (viz 1. Paralipomenon 16:22) tím, že bys o nich mluvil za jejich zády, a nedávej důvěryhodnost těm, kteří to dělají.