„Učiním mu pomoc jemu rovnou.“ 1. Mojžíšova 2:18
Adam žil v dokonalém světě, ale nebyl úplný. Bůh mu proto stvořil vhodnou pomocnici. Protože tě Bůh stvořil se základní potřebou společenství, může i tebe přivést k té pravé osobě. Ty ale musíš být ochoten se s Bohem radit, řídit se jeho pokyny a čekat na jeho načasování. To není vždycky snadné.
Pro některé z nás je snazší být nešťastný, než být sám. Pod tlakem nesplněných tužeb pak děláme ukvapená rozhodnutí, která nám ve výsledku škodí. Pokud je tvou motivací strach ze samoty nebo z odmítnutí, nemůžeš dělat správná rozhodnutí. Jestli toužíš po tom, aby tě někdo jiný potřeboval nebo abys s někým sdílel svůj život, není na tom nic špatného. Nenech se nikým přesvědčit, že tvá potřeba milovat a být milován je slabostí. Bůh stvořil člověka, aby se „množil“, a k tomu jsou potřeba dva. Jeden bez druhého jsme neúplní. Jeden uznávaný poradce napsal: „Musíme být ochotní se otevřít a nechat se milovat. Dovolit si mít potřeby. Dnes je moderní jednat, jako když nikoho nepotřebuješ. Bůh ale říká, že potřebuješ. A protože v celém Písmu vidíme, jak přivádí jednoho člověka k druhému, dává ti to právo modlit se a věřit, že totéž udělá i pro tebe.“
Takže se modli a věř, že pro tebe Bůh má někoho „vhodného“; někoho, kdo se hodí tam, kde jsi, a bude se hodit tam, kam jdeš. Až najdeš člověka, kterého Bůh pro tebe zamýšlel, budeš v sobě odhalovat silné stránky a obdarování, o kterých jsi nikdy nevěděl.