„Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, kdo obstojí, Panovníku?“ Žalm 130:3
Žijeme ve společnosti, která je orientovaná na výkony. Jsme odměňováni za své výsledky ve škole, ve sportu i v práci. Bůh ale takto neuvažuje. Jeho myšlení a cesty převyšují ty naše (viz Izajáš 55:8-9). Prázdné rituály na něj nedělají dojem. Pro něj je důležitější, abys jej poslouchal (viz 1. Samuelova 15:22).
Pocity a emoce mají velkou moc, ale málokdy jsou objektivní. Pokud jako křesťan svou hodnotu postavíš na svém výkonu, ačkoliv jsi chybující člověk, dáváš nepříteli skvělou příležitost. Satan je nazýván „žalobcem bratří“ (viz Zjevení 12:10). Chce, aby sis vedl seznam svých selhání a omylů. Může tě pak trápit a připomínat ti každou chvíli, kdy ses rozzlobil, kritizoval, neřekl to, co je správné, nebo jsi dopustil, aby lidé o tobě měli falešný názor jen proto, abys vypadal lépe. David řekl: „Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, kdo obstojí, Panovníku?“ (Žalm 130:3). I ten nejukázněnější věřící má oblasti, v nichž zápasí a selhává. Proto potřebujeme Boží milost a odpuštění každý den v týdnu po celých čtyřiadvacet hodin. „On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach“ (Žalm 103:14), proto není nikdy překvapen, když navzdory svým nejlepším záměrům někdy něco nezvládneme.
Pastor Reimar Schultze řekl: „Bůh nás nehodnotí podle našeho výkonu, ale podle naší lásky k Ježíši. Opravdu, v Božím království se jako výkon bere naše láska k Ježíši. Všechno ostatní je druhořadé. To, po čem náš Mistr dychtí, je naše touha být s ním, zůstávat v něm, mít s ním společenství a dělat mu radost.“ Proto odlož svou „měřicí tyč“ a raduj se, že tě Bůh nehodnotí podle tvého výkonu, ale podle výkonu Kristova.