„Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj.“ Izajáš 43:1

Když tě Bůh vykoupí, stává se tvým vlastníkem. A pokud něco vlastní, tak to ochraňuje! To je ilustrováno v příběhu o Belšasarovi: „Král Belšasar vystrojil velikou hostinu svým tisíci hodnostářům a před těmito tisíci pil víno. Při popíjení vína poručil Belšasar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které odnesl Nebúkadnesar, jeho otec, z jeruzalémského chrámu, aby z nich pili král i jeho hodnostáři, jeho ženy i ženiny“ (Daniel 5:1-2). Kdyby zneužili nějaký starý bezcenný kalich, nevadilo by to, ale Bůh si příliš cenil těchto posvěcených nádob na to, aby dopustil špatné zacházení s nimi. Proto pod neviditelným hávem noci napsal Boží prst Belšasarův osud na zdi paláce. „Ještě té noci byl kaldejský král Belšasar zabit. Darjaveš médský se ujal království ve věku šedesáti dvou let“ (Daniel 5:30-6:1).
Jako vykoupené Boží dítě můžeš stát na tomto neměnném principu: „On však nedovolil nikomu, aby je utlačoval, káral kvůli nim i krále: ‚Nesahejte na mé pomazané, ublížit mým prorokům se chraňte!‘“ (1. Paralipomenon 16:21-22). Možná budeš muset bojovat na cizí půdě, budeš v obtížné situaci doma, nebo budeš snášet utrpení kvůli své víře. Můžeš si ale být jistý jednou věcí – Bůh do tebe příliš mnoho investoval na to, aby tě nechal zničit. Takže kdykoliv se o to satan pokusí, Bůh jeho radovánky přeruší a řekne: „Tato nádoba je nedotknutelná! Trvalo mi příliš dlouho, než jsem tuto ženu naučil se modlit. Investoval jsem příliš mnoho let do výcviku tohoto muže, než jsem ho naučil, jak vítězit. Vytrpěli toho příliš mnoho pro mé jméno na to, abych ti dovolil jim ublížit. Dej od nich ruce pryč; jsou moji!“