„… máme … velekněze … Ježíše, Syna Božího…“ Židům 4:14
Podívejme se ještě na dvě věci ohledně náprsníku, který nosil izraelský velekněz:
1) Byl blízko jeho srdci. Jednou za rok, v Den smíření, vcházel velekněz do „svatyně svatých“, kde byla Boží přítomnost, aby získal odpuštění za hříchy lidu. Nosil přitom na sobě různé předměty, z nichž každý vyjadřoval některou zvláštní pravdu. Ze všech oděvů, které si oblékal, byl však jeho srdci nejblíže náprsník. Vypovídá to o tom, jak velice tě Bůh miluje, jak si tě cení a touží být ti nablízku. Říká ti: „Nikdy tě nijak nezklamu, ani se tě nezřeknu, ani tě neopustím a nezanechám bez pomoci. Nikdy, nikdy, nikdy tě ani trochu nezanechám v bezmoci ani tě neopustím ani nezklamu (opři se o mne a najdi úlevu) – zcela jistě ne!“ (Židům 13:5, přel. z angl.). Jak úžasné zaslíbení!
2) Jméno každého kmene nebylo na náprsníku jenom napsáno, bylo do něj dokonce vyryto (viz 2. Mojžíšova 39:14). Když je něco napsané, dá se to vymazat, nebo se to může omylem setřít; s „vyrytým“ se to ale stát nemůže. Zhřešit se dá dvěma způsoby – buď si hřích vědomě zvolíš, nebo klopýtneš ze slabosti. Bůh tě bude kárat a napravovat, aby tě navedl zpátky na správnou cestu. Nikdy se ale k tobě neobrátí zády ani tě nezavrhne. Ne, protože jsi pro něj příliš drahocenný. Má na paměti, jakou cenu za tebe zaplatil, a říká o tobě: „… jeho jméno nevymažu z knihy života…“ (Zjevení 3:5). Pokud důvěřuješ Kristu, můžeš si být jistý Boží láskou a přijetím.