„… buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem…“ Efezským 4:32
Mnoho let po trýznivých prožitcích v nacistickém koncentračním táboře sloužila Corrie ten Boom v jednom sboru a náhle zjistila, že stojí tváří v tvář muži, který byl jedním z nejkrutějších dozorců, s nimiž se kdy v lágrech setkala. Ten muž ji i její sestru pokořoval a ponižoval, posmíval se jim a pohledem je znásilňoval, když stály v dezinfekční sprše. Nyní stál před ní s nataženou rukou a ptal se: „Odpustíte mi?“
Corrie vyprávěla: „Stála jsem tam a srdce mi svíral chlad. Věděla jsem ale, že vůle může fungovat bez ohledu na teplotu srdce. Modlila jsem se: ‚Ježíši, pomoz mi!‘ Prkenně, mechanicky jsem vsunula svou ruku do té, která se ke mně vztahovala. Když jsem to udělala, zakusila jsem něco neuvěřitelného. V mém rameni se uvolnil zvláštní proud, projel mi dolů paží a přeskočil do našich spojených rukou. Pak jako by toto vroucí smíření zaplavilo celou mou bytost a vehnalo mi slzy do očí. ‚Odpouštím vám, bratře,‘ vykřikla jsem z celého srdce. Dlouhý okamžik jsme se drželi za ruce, bývalý dozorce a bývalá vězeňkyně. Nikdy jsem necítila Boží lásku tak intenzivně, jako v té chvíli.“
Bible přikazuje: „… buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám“ (Efezským 4:32). Komu momentálně potřebuješ odpustit? Povznes se nad své pocity a udělej to! Když to uděláš, sám sebe osvobodíš a budeš moci žít v Pánově pokoji a radosti.