„On dává zemdlenému sílu…“ Izajáš 40:29
Jeden malý chlapec byl chromý a lékaři prohlásili, že mu nemohou nijak pomoci. Jeho matka jej tedy dala do bedny od pomerančů, kterou přivázala na provaz. Provaz si omotala kolem pasu a tahala chlapce za sebou. Po čase si chlapec zvykl dělat něco, co se matce vůbec nelíbilo. Začal bednu více a více rozhoupávat. Někdy ji rozhoupal tak, že se převrhla a on vypadl. Bez ohledu na to, kolikrát ho matka položila zpátky, on dělal pořád totéž. Nakonec se naučil rozhoupat bednu tak, že z ní dokázal vylézt. Potom k úžasu všech zjistil, jak se dá chodit, a nakonec to v životě dotáhl daleko. Ten malý chlapec udělal něco, o čem lékaři, a dokonce ani jeho matka, nevěřili, že by se to mohlo stát. Odmítl se spokojit s životem v bedně, do které jej někdo vložil.
Položil někdo „do bedny“ tebe? Pokud ano, nepřestávej ji rozhoupávat, dokud nebudeš volný! Lidé kolem nás jsou samozvanými „experty“ na to, co můžeme a nemůžeme dělat. Ne vždy nás budou chválit, když uděláme něco „mimo bednu“, něco, co není běžné. Jedno z velkých biblických zaslíbení zní: „On dává zemdlenému sílu…“ (Izajáš 40:29). Začni v Písmu číst místa, která tě vybízejí, abys „rozhoupal svou bednu“. Například: „Já však jsem naplněn mocí, duchem Hospodinovým…“ (Micheáš 3:8). Nebo jiné: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko“ (Matouš 19:26). Vyznej: „Pane, ty jsi to zaslíbil, já tomu věřím a to je rozhodující!“