„… uvede nás do této země a dá nám ji.“ 4. Mojžíšova 14:8

Zatímco jiní viděli v zaslíbené zemi obry a chtěli se vrátit do Egypta, Káleb řekl: „… Hospodin … uvede nás do této země a dá nám ji“ (4. Mojžíšova 14:8). V tu chvíli se staly dvě věci: „Celá pospolitost však křičela, aby je ukamenovali. Vtom se všem Izraelcům ukázala při stanu setkávání Hospodinova sláva“ (4. Mojžíšova 14:10). Když lidé kolem Káleba říkali ne, Bůh řekl ano. Všechno, co potřebuješ, je Boží souhlas! Když ho máš, můžeš ignorovat nespokojence a jít kupředu. Když budeš čekat, až tvé kroky bude každý schvalovat a všichni s tebou budou souhlasit a tleskat ti, nikam nedojdeš.
Bývaly doby, kdy si lidé mysleli, že země je plochá a že člověk nikdy nebude chodit po Měsíci. V roce 1899 prý málem zavřeli americký patentový úřad, když jeho komisař Charles H. Duell řekl: „Všechno, co lze vynalézt, už bylo vynalezeno.“ Při zpětném pohledu je takové tvrzení směšné, ale někteří z nás uvažují stejně. Přestáváme se učit, protože si myslíme, že jsme příliš staří. Bojíme se změnit zaměstnání ze strachu o důchod. Nechceme jít za svými sny, protože máme strach, že se nám to nepodaří nebo se nám lidé vysmějí. Natolik jsme si zvykli na hranice, které jsme si sami vytvořili, že si říkáme a myslíme, že nic nemůžeme a nedokážeme. V podstatě jsme si postavili „bednu“, vlezli dovnitř, a teď hledáme, na koho nebo na co bychom svalili vinu za svůj nedostatek víry.
Do takové „bedny“ tě ale nezavřel Bůh! Musíš vyvinout iniciativu, aby ses dostal ven. Rozhodni se pro to teď hned a Bůh tvému úsilí požehná.