„… zajásá nad tebou samou radostí.“ Sofonjáš 3:17, B21

Někteří z nás mají tak malé sebevědomí, že raději zůstanou ve špatném vztahu než v žádném. Mít kolem sebe lidi však ještě neznamená, že se nebudeš cítit osaměle. Žít ve společnosti špatných lidí ve skutečnosti znamená skončit v pocitu prázdnoty a zneužití. Dokud nepřekonáš strach ze samoty a nepočkáš na Boha, který ti připravuje ty správné vztahy, budeš se nadále cítit osaměle.
Samota je někdy více o tom, že se nelíbím sám sobě, než o tom, že nemám kolem sebe lidi, kterým bych se líbil. Proč bys jinak vydával tolik energie, abys předcházel pocitu odmítnutí, místo abys budoval zdravé vztahy? Možná si myslíš, že čím méně budeš nápadný, tím více se snižuje pravděpodobnost, že tě někdo zraní. Bojíš se sdílet cokoliv osobního, aby ses nevystavil případné kritice. Takové obavy jen přispívají k pocitu izolace. Zig Ziglar, odborník na motivaci, říká: „Obraz, který si vytvoříte ve své mysli, se bude snažit vaše mysl zrealizovat. Pokud změníte své představy, automaticky změníte svoji realitu.“ Takže:
1) Potřebuješ zjistit, jaký obraz v tobě vidí Bůh. Pavel říká: „On (Kristus) je ten, v němž se nám od Boha … dostalo podílu na předem daném poslání…“ (Efezským 1:11). Sofonjáš napsal: „Šťastně se bude z tebe veselit, až tě svou láskou obnoví; zajásá nad tebou samou radostí (Sofonjáš 3:17, B21).
2) Potřebuješ si vytvořit pravdivý obraz o sobě samém. David řekl: „… v lůně mé matky jsi mě tkal. Chválím tě za tvá díla ohromná, za to, jak podivuhodně jsem udělán a že mou duši tak dobře znáš! (Žalm 139:13–14, B21).
Když budeš mít tyto dva obrazy jasně na mysli, přestane tě poškozený obraz tvého nízkého sebevědomí ovlivňovat a začneš být ve svých vztazích více sebejistý.