„Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží.“ Římanům 14:10
Soudný den bude charakterizován dvěma věcmi – odměnou a lítostí! Ježíš o tom mluvil v příběhu o třech služebnících, kteří dostali „talenty“, aby je investovali jménem svého pána. První dva investovali dobře a obdrželi odměnu, zatímco třetí svůj „talent“ zakopal, a proto byl odsouzen. První dva zvážili své možnosti, vypracovali projekt a rozpočet, udělali rozhodný krok a byli ochotni riskovat neúspěch. Ve výsledku jim jejich pán řekl: „Správně, služebníku dobrý a věrný…“ (Matouš 25:21).
To znamená, že Bůh neodměňuje hloupost. Než se tedy do něčeho pustíš, promluv si s ním (viz Přísloví 3:5-6). Třetí služebník však řekl: „Dostal jsem strach, odešel jsem a ukryl tvůj talent v zemi“ (Matouš 25:25, ČSP). Udělal největší a nejtragičtější chybu, pokud jde o obdarování – nepřinesl pánovi užitek ze svého „talentu“. Někteří své „talenty“ investují a vzdávají tak Bohu úctu, zatímco jiní je zneužívají a přinášejí mu zármutek. Někteří ho ctí „ovocem“, jiní ho urážejí výmluvami. Co si asi Bůh o těch druhých myslí? „A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů“ (Matouš 25:30). Strach je opakem víry, o níž platí: „Bez víry však není možné zalíbit se Bohu“ (Židům 11:6).
Takže letos vykroč ve víře; Bůh tě nenechá padnout. Podstup riziko, on tě nezklame. Dokonce, i kdybys cestou k úspěchu narazil, Bůh tě povzbuzuje, aby sis představil den, kdy ucítíš jeho ruku na svém rameni a uslyšíš slova: „Správně, služebníku dobrý a věrný…“