„Kdo zakrývá svá přestoupení, neuspěje…“ Přísloví 28:13, ČSP

Julie Ann Barnhillová pokračuje ve svém vyprávění: „Ďábel – ‚otec lži‘ (viz Jan 8:44) chce, abychom věřili, že můžeme ztratit Boží lásku díky tomu, co jsme kdy udělali. Ukážu vám postupně tři lži, kterým jsem naletěla. Dnes to bude lež číslo jedna – jsi jediná, která kdy něco takového udělala. Jen několik věcí mě dokáže strhnout až na dno pocitů odsouzení a viny, jednou z nich je vzteklost. Zatímco jsem se navenek tvářila jako ‚skvělý člověk‘, v soukromí jsem bez ostychu uměla překračovat slovní i fyzické hranice vzteku. Přiznala jsem to přátelům a doufala, že uslyším, že v tom nejsem sama. Ale bylo trapné ticho a nepřítel zašeptal: ‚Říkal jsem ti přece, že tohle nikdo jiný nedělá. Překročila jsi hranici.‘ Věřila jsem tomu, dokud mě Bůh nepřipomněl biblické pravdy, které jsem se učila v dětství a kterým jsem věřila: a) když vyznávám své nepravosti, znovu a znovu mi odpouští; b) pokud mu dovolím, aby změnil mé vzorce myšlení, posílí mě, abych dělala to, co je správné; c) navzdory tomu, že selhávám, mně Ježíš nepřestane důvěřovat; je to pro něj nemožné. Tři roky na to … před sálem nabitým stovkami maminek jsem řekla, jak jsem na tom byla, a ujistila je, že nejsou jediné, komu kdy něco ulítlo z úst, kdo něco špatného udělal nebo si myslel, kdo kolem sebe kopal. Ženy pak stály frontu, aby se mnou o tom mohly mluvit. Některé tiše s hlavou skloněnou. Jiné zápasící o zachování klidu, protože lži nepřítele je přivedly až na dno … Nikdy mě neomrzí, když slyším, že mi někdo řekne: ‚Díky za upřímnost!‘ Pán mi ukázal, že nejsem jediná, kdo dělal ty hrozné věci, které jsem dělávala. ‚Tomu se říká skutečná svoboda!‘“