„Všechny své skutky konají tak, aby je lidé viděli…“ Matouš 23:5
Pracovní definice slova „pokrytectví“ je „aby mě lidé viděli“. Ježíš pokrytectví vůbec netoleroval. Proč? Protože věděl, že pokrytectví odvrací lidi od Boha. Místo toho učil:
1) Neočekávej žádné uznání za své dobré skutky. Žádné. Když si jich nikdo nevšimne, nebuď zklamaný. Když si jich někdo všimne, vzdej chválu Bohu. Zastav se a sám sobě polož otázku: „Dělal bych dobré věci, které dělám, kdyby o tom nikdo nevěděl?“ Pokud ne, děláš je kvůli tomu, aby tě „lidé viděli“.
2) Dávej své finanční dary tak, aby to nikdo neviděl. Peníze v nás probouzejí pokrytectví. Jsme rádi, když nás druzí vidí, jak dáváme. Proto Ježíš řekl: „Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice…“ (Matouš 6:3).
3) Nepředstírej duchovnost. Když jdeš do církve, nevybírej si k sezení místo, kde budeš dobře vidět, ani nezpívej proto, aby tě bylo slyšet. Když zvedáš ruce při uctívání, zvedej ruce, které jsou svaté, ne okázale vystavované. Když mluvíš, nepoužívej módní náboženské výrazy. Není nic odpornějšího než falešné „chvála Pánu“, povrchní „haleluja“ nebo neupřímné „sláva Bohu“. Když děti na hřišti křičí „sleduj mě“, je to přijatelné, protože jsou nezralé. V Božím království to ale přijatelné není.
Utiš trumpety. Zruš přehlídky. Už dost vychloubání se slavnými známými. Když tě někdo ocení, zdvořile odlož chválu stranou, než jí uvěříš. Zbav se touhy, aby si tě všimli. Posiluj touhu sloužit Bohu a druhým. Jinými slovy – nebuď pokrytec!