„A tak od nynějška už nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek.“ 2. Korintským 5:16
Pokud máš tendenci se přátelit jen s lidmi „své krevní skupiny“, zamysli se nad veršem: „A tak od nynějška už nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek“ (2. Korintským 5:16).
Ježíš se odchýlil ze své cesty jen proto, aby se setkal se Samařankou u studny. Z kulturního a náboženského hlediska to byl špatný krok. Zaprvé byla pětkrát rozvedená, takže měla špatnou pověst. Zadruhé to byla pohanka. V tehdejších dobách nemohl žid pít vodu, načerpanou pohany, ani jíst jejich jídlo. Židovští lékaři nemohli navštěvovat nežidovské pacienty. Židé se ve skutečnosti na pohany dívali jako na „nečisté“ a věřili, že by se stykem s nimi sami znečistili. Ježíš tu ale byl pro všechny lidi bez výjimky: „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“ (Jan 1:14). Dotýkal se malomocných, miloval cizince a trávil tolik času s účastníky večírků, že mu náboženští vůdcové říkali „milovník hodů a pitek“ (viz Matouš 11:19).
Ježíš nedával lidem nálepky, on je miloval. Jestliže ho budeš následovat, dotkne se tvých předsudků a přiměje tě, aby ses s nimi vypořádal. To proto, že chce, abys změnil způsob, jak se díváš na lidi – abys je nedělil na židy a pohany, na domácí a cizí, liberály a konzervativce a podobně. „A tak od nynějška už nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek“ (2. Korintským 5:16). I ty se můžeš setkat s podobnými lidmi z okraje společnosti, jako byla ta žena u studny. Možná je někdo vyhodil z církve, nebo byli z církve vyloučeni, nebo … Můžeš se rozhodnout, jestli je nějak označkuješ, nebo je budeš milovat. Vzdej čest Bohu a miluj je!