„… víc než jednou jste mi poslali…“ Filipským 4:16
Charles Swindoll vypráví příběh o stromu, který chtěl rozdávat: „Když byl chlapec mladý, houpal se ve větvích stromu, jedl jeho jablka a spal v jeho stínu … Ale jak rostl, trávil se stromem stále méně a méně času. ‚Pojďme si hrát,‘ řekl strom. Ale mladý muž se zajímal jen o peníze. ‚Tak si vezmi všechna má jablka a prodej je,‘ řekl strom. Muž to udělal a strom byl šťastný. Pak se dlouho nevracel, až jednoho dne prošel kolem a strom se zase smál. ‚Pojďme si hrát!‘ Ale muž, zestárlý a unavený ze světa, chtěl utéct pryč od toho všeho. ‚Poraz mě. Vezmi můj kmen, udělej si loď, pak můžeš odplout někam daleko,‘ řekl strom. Muž to udělal a strom byl šťastný. Prošlo mnoho ročních období – a pahýl stromu čekal. Nakonec se muž vrátil; byl příliš starý, aby si hrál nebo usiloval o bohatství, natož aby se plavil po mořích. ‚Je ze mě docela dobrý pařez. Posaď se a odpočiň si,‘ řekl strom. Muž to udělal a strom byl šťastný.“
Swindollův příběh pokračuje: „Hleděl jsem do ohně a hodnotil svůj život – jako bych stárnul s tím stromem a chlapcem. Ztotožňoval jsem se s oběma – bolelo to. Kolik stromů dárců v mém životě bylo? Kolik lidí se obětovalo, abych mohl vyrůst, splnit si své plány a dojít naplnění a spokojenosti? Děkuji ti, Pane, za každého z nich. Ten večer jsem se dovlekl do postele a plakal, ač teď už se zase usmívám. ,Dobrou noc, Pane,‘ znělo tehdy z úst pokořeného muže plného vděčnosti, kterému byl dán drahocenný čas na zhodnocení svého života.“
Apoštol Pavel nezapomínal na ty, kdo mu pomohli – také bys neměl.