„Když viděl přicházet do chrámu Petra a Jana, prosil také je o almužnu.“ Skutky 3:3
Petr a Jan byli ochotni chromému muži u brány dovolit, aby narušil jejich program a způsobil, že možná přijdou pozdě k odpolední modlitbě (viz Skutky 3:1). To nás vede k důležité otázce: Je možné být natolik zaneprázdněn náboženskými
„… očekával, že od nich něco dostane.“ Skutky 3:5, ČSP
Nemůžeš pomoci někomu, kdo na to ještě není připravený. Proto je třeba umět rozlišovat mezi lidmi, kteří hledají řešení, a těmi, kdo možná hledají jen soucit. O chromém muži u chrámových dveří předtím, než přijal uzdravení, čteme: „… pozorně je (Petra a Jana)
„… co mám, to ti dám…“ Skutky 3:6
Všimni si v tomto příběhu ještě dalších dvou věcí:1) Je důležité vědět, co máš a co ne. „Petr… řekl: ‚Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám…‘“ (Skutky 3:6). Musíš se cítit dobře ve své vlastní kůži a být si jistý svým povoláním.
„Petr a Jan šli o třetí hodině do chrámu k odpolední modlitbě.“ Skutky 3:1
V Bibli čteme: „Petr a Jan šli o třetí hodině do chrámu k odpolední modlitbě. Právě tam přinášeli nějakého člověka chromého od narození; každý den ho posadili u chrámové brány, které se říká Krásná, aby prosil o almužnu ty,
„Kdyby … vztah s Bohem mohl vzejít z dodržování zákona … Kristus by zemřel zbytečně.“ Galatským 2:21, přel. z angl.
Zatímco milost nedává nikomu oprávnění žít, jak se mu zlíbí, sudičský postoj, který trvá na tom, že druzí mají žít podle našich norem, způsobuje nevýslovné škody. Chuck Swindoll napsal: „Zákonictví šíří paralyzující