„… kdo je dobré mysli, má hody každodenně.“ Přísloví 15:15
Jeden moudrý stařec sedával každého dne se svou vnučkou v houpacím křesle před svou čerpací stanicí. Čekali, aby mohli pozdravit turisty projíždějící jejich městečkem. Jednoho dne se nějaký vysoký muž, který vypadal jako turista, začal rozhlížet, jako by hledal místo, kde by se mohl usadit. „Jaké vlastně je tohle město?“ zeptal se. Starý muž odpověděl: „A z jakéhopak města jste vy?“ Mužova odpověď zněla: „Jsem z města, kde lidé kritizují jeden druhého. Je to opravdu špatné místo pro život.“ „Víte, tohle město je zrovna takové,“ řekl stařec.
Později se na pumpě zastavila jedna projíždějící rodina. Otec vystoupil a zeptal se starce: „Je tohle město dobré k žití?“ „A jaké je město, odkud jste vy?“ zeptal se děda. Muž odpověděl: „Tam, odkud pocházím, jsou si všichni blízko a vždycky jsou ochotní podat pomocnou ruku. Opravdu bych nechtěl odtamtud odejít.“ Stařec se usmál a řekl: „Vidíte, to je hodně podobné jako v našem městě.“
Když rodina odjela, vnučka se podívala na dědečka a zeptala se: „Dědo, jak to, že jsi tomu prvnímu muži řekl, že tady je hrozné místo pro život, a tomu druhému jsi odpověděl, že žít tady je krásné?“ Starý muž pohlédl do jejích velkých modrých očí a řekl: „Broučku, ať jdeš kamkoliv, bereš si s sebou svůj postoj, a ten udělá dané místo buď hrozným, nebo krásným.“
Ano, život je takový, jaký si ho uděláš! Proto Bible říká: „… kdo je dobré mysli, má hody každodenně“ (Přísloví 15:15).