„Pokud nezůstanou na lodi, nezachráníte se!“ Skutky 27:31, B21
Každá církev má problémy a lidi, kteří je způsobují. Bylo tomu tak vždy. Vzpomeň si na korintskou církev – někteří členové se při večeři Páně opíjeli a jiní nechtěli chodit do sboru, pokud nebude kázat jejich oblíbený kazatel. Jeden chlápek měl dokonce poměr s nevlastní matkou (viz 1. Korintským 5:1).
V neděli ráno vedle tebe možná tebe sedávají někteří lidé, kteří jsou velmi nepořádní a dysfunkční. Bůh s námi ale nepřestává pracovat, protože vidí naši potenciální hodnotu pro své království. Juda nejprve napsal o rouhačích, hanebnících, chlípnících, posměvačích a chamtivcích, pak ale svůj stručný list uzavřel slovy: „Tomu pak, který má moc uchránit vás před pádem a postavit neposkvrněné a v radosti před tvář své slávy…“ (Juda 24). Noe neskočil z lodi ze stejného důvodu, z jakého bys ty neměl opustit svou církev – protože jiná lepší možnost neexistuje. Pavel se spolu s vojáky ocitl v bouři a vypadalo to, že nemají naději na záchranu. Přesto řekl důstojníkovi: „Pokud nezůstanou na lodi, nezachráníte se!“ (Skutky 27:31, B21). Znamená to tedy, že opustit církev je vždycky špatné? Ne, ale ujisti se, že tvé důvody jsou biblické a nesobecké. Možná se ti zdá, že pastor má moc dlouhá kázání. Pavel jednou kázal tak dlouho, že jeden člověk, který seděl ve třetím patře na okně, usnul, spadl dolů na zem a zabil se. A co udělal Pavel? Vložil na něj ruce, vzkřísil ho a posadil zpátky do okna, aby mohl slyšet zbytek kázání (viz Skutky 20:9-11). Vážně, jestli má tvá církev problémy, neodcházej. Zůstaň a modli se. To je způsob, jímž se věci mohou změnit.