„Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží.“ 1. Korintským 10:31
V Bibli jsou dva verše „cokoli“. V obou jsou použita slova „cokoli děláte“.
1) „Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu…“ (Koloským 3:23). Tvým životním cílem by mělo být dělat rád to, na čem pracuješ, a pracovat na tom, co děláš rád. To ale není realita v každé životní fázi. Někdy musíš odvést dobrou práci pro ne moc dobrou firmu, pro ne moc dobrého šéfa nebo za ne moc dobrý plat. Ale díky Bohu za to, že máš práci, která tě zaopatřuje! Jsou tu nezaměstnaní lidé, kteří by si to s tebou rádi vyměnili.
2) „Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží“ (1. Korintským 10:31). Jak máš jíst a pít ke slávě Boží? Pavel používá naše každodenní rituály k tomu, aby vyjádřil všeobecnou hlavní myšlenku. Dokonce i ty nejobyčejnější činnosti jsou naprosto zázračné. Každý den uděláš přibližně dvacet tři tisíc nádechů a výdechů; kdy jsi ale naposledy Bohu za jediný z nich poděkoval? Máme tendenci Bohu děkovat za věci, které nám berou dech. To je v pořádku. Ale možná bychom mu měli děkovat i za všechna ta nadechnutí!
Ve zkráceném Westminsterském katechismu je smysl života popsán těmito slovy: „Hlavním smyslem života člověka je oslavovat Boha a vždycky se z něj radovat.“ Nemůže to být řečeno jednodušeji nebo lépe. Existujeme z jednoho jediného důvodu – abychom oslavili Boha a navždycky se z něj radovali. A jsi povolán k tomu, abys to dělal za jakýchkoliv okolností, v nichž se ocitneš. Kdekoliv. Jakkoliv. V každém případě. Vším a všude.