„Pohleď na tu ženu!“ Lukáš 7:44
Lukáš napsal: „V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje, s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem. Když to spatřil farizeus, který ho pozval, řekl si v duchu: ‚Kdyby to byl prorok, musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice‘“ (Lukáš 7:37-39).
Tato scéna se odehrála v domě Šimona, náboženského vůdce, který se více zajímal o „správné a špatné“ než o lidskou bolest. Teologicky měl možná pravdu, chyběl mu ale soucit. A Ježíš ho kvůli tomu konfrontoval! „Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: ‚Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy. Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy. Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy. Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje‘“ Lukáš 7:44-47).
Šimon ji viděl jako špatnou a prohrávájící. Ale Ježíš odpověděl na dar, který přinesla, a na srdce plné lásky, které bylo za ním. Spatříc její budoucí potenciál pro Boží království se vůbec nezmínil, ani neupozornil na její minulost. Viděl její slzy, porozuměl jejím potřebám a šokoval náboženské okolí, když řekl: „Tvé hříchy jsou ti odpuštěny“ (Lukáš 7:48).
Dávej si pozor – pokud už jsi nějakou dobu v církvi a zapomněl jsi, jaké to je, být mimo ni, může se ti stát, že se staneš necitlivým a nebudeš schopen projevovat Boží lásku těm, kdo ji potřebují.