„A Bůh splnil, oč žádal.“ 1. Paralipomenon 4:10
Jaebes se modlil „Kéž bys … rozmnožil mé území!“ (1. Paralipomenon 4:10). Tím vlastně říkal: „Hospodine, chci víc, než jsem dostal, a žádám tě o to!“ Tento muž měl velké ambice a Bůh je požehnal. Existují tři běžné mylné představy, které nám mohou bránit mít velké ambice:
1) Zaměňujeme strach s pokorou. Říkáme: „Ach, to bych nikdy nemohl udělat,“ a myslíme si, že jsme pokorní. To ale není pokora. To je strach. Je to nedostatek víry. Opravdu pokorný člověk by řekl: „S Boží pomocí to dokážu. S Božím požehnáním to udělám. Možná to nejsem schopen udělat sám, ale s Bohem to je možné.“ To je skutečná pokora.
2) Máme tendenci zaměňovat lenost se spokojeností. Pavel řekl: „… naučil jsem se být spokojen s tím, co mám“ (Filipským 4:11). To ale neznamená, že by sis neměl stanovovat cíle. Pavel neříkal: „Nemám žádné ambice ani plány do budoucnosti.“ Právě naopak! On řekl: „… upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli…“ (Filipským 3:13-14). Jestli nemáš sen nebo cíl, požádej Boha, ať ti nějaký dá.
3) Zaměňujeme přemýšlení v malém s duchovností. Někteří lidé říkají: „Sloužím Bohu svým malým způsobem.“ Proč bys mu ale nemohl začít sloužit větším způsobem? Proč ho nenechat, aby tě více používal? Jiní lidé říkají: „Cítím se dobře takový, jaký jsem. Takhle mě Bůh stvořil.“ Je špatné obviňovat Boha z toho, že nedostatečně rosteš. On ti poskytl všechny předpoklady a nápady, které k růstu potřebuješ.
Podtrženo a sečteno: Přemýšlej ve velkém, neboli přemýšlej Božím způsobem!