„Člověk odpověděl: ,Žena … ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl.‘“ 1. Mojžíšova 3:12
Příběh o selhání Adama a Evy nás o Bohu učí dvě důležité věci: Bůh nepřijímá tvé výmluvy a nenechá tě obviňovat druhé lidi. Trvá na tom, že musíš odpovědnost za sebe převzít sám. A dokud to neuděláš, nemůže ti žehnat tak, jak si přeje. To znamená, že se musíš rozhodnout přestat žít na smetišti minulých chyb – tvých vlastních nebo jiných lidí. Musíš se soustředit na to, kam jdeš a co bys chtěl vidět v budoucnosti, místo, abys měl oči přilepené ke zpětnému zrcátku a ohlížel se na to, co se stalo a kdo to udělal. Je čas znovu nabýt sílu! Jak?
1) Vyhlas „přestávku“, pokud jde o obviňování.
2) Definuj, jak by pro tebe měl vypadat úspěch, a upřesni, co bys rád viděl, aby se dělo.
3) Urči, „kdo co bude dělat“, aby se dílo povedlo, a odměňuj lidi, kteří ti pomáhají k lepší budoucnosti.
4) Uvědom si, že vytyčené cíle jsou cíle, které jsou dosažitelné.
Vztahy, které se ocitly v problémech, zoufale potřebují dobré zprávy. Proto si stanovuj určité dosažitelné cíle, které každému dají možnost je zvládnout a oslavit. Nemusí to být cíle konečné, které vyhrají válku, ale malé úspěchy, které naznačí, že vyhráváš některé bitvy. Takový postup dodá sílu jedincům, kteří potřebují vidět pokroky. Odvádí člověka od stálého obviňování, dává vodítka pro to, co je přínosné. Odtahuje od přebývání v minulosti, kterou nikdo z nás nemá schopnost vrátit zpět, bez ohledu na to, kdo je vinen. Je to konstruktivní snaha, na rozdíl od té, která je destruktivní.