„Jsi-li povolán pečovat o trpící, měj oči otevřené a jednej rychle.“        Římanům 12:8, přel. z angl.

Často říkáme: „To není moje věc. Nechci se do toho plést.“ Jsou to i tvá slova? Možná sis myslel, že k tomu máš pádné důvody, možná jsi zrovna procházel těžkým obdobím. Jenže výsledkem je, že jsi nenabídl pomoc někomu, kdo ji potřeboval. Nemysli si, že jsi jediný. Výzkumy potvrzují, že nechuť nechat se do něčeho zapojit narůstá po celém světě. Nicméně „být tady“ pro druhé je biblický příkaz; je to praktická aplikace, jak milovat Boha i svého bližního (viz Matouš 22:37-39). Krize se obvykle projevuje ve třech podobách:
1) Situační krize vzniká například při závažném onemocnění, smrti milovaného člověka nebo při narušení rodinných vztahů. Příkladem takové krize je to, co prožil biblický Jób!
2) Vývojovou krizi přináší všední běh života: když opouštíme domov, odcházíme na vysokou školu, začínáme žít v manželství, stáváme se rodiči, odcházíme do důchodu, nebo se nám zhoršuje zdravotní stav. Abraham a Sára procházeli životem plným vývojových krizí. Museli opustit svou rodnou zem i rodinu, přestáli roky bezdětného manželství, a pak je Bůh požádal, aby obětovali svého jediného „zázračně“ narozeného syna.
3) Krize sebevědomí přichází, když sám o sobě odhalíš nějakou znepokojivou pravdu: dozvíš se, že máš nevyléčitelnou nemoc, nebo se ti zdá, že jsi selhal, protože už jsi moc starý na to, abys zrealizoval své životní cíle. Možná ses ocitl v roli rozvedeného či ovdovělého člověka, nebo se cítíš odmítaný kvůli svému původu. Příklady krize sebevědomí jsou nám například Elijáš nebo Jonáš.
Zapadá ti někdo, koho znáš, do některého z uvedených příkladů? Pokud ano, „jednej rychle“.