„Přátelé přicházejí a … odcházejí, avšak dobrý přítel k tobě přilne jako rodina.“ Přísloví 18:24, přel. z angl.
Kdo jsou tví opravdoví přátelé? Zastav se a chvilku o tom přemýšlej. Kolika lidem, které považuješ za přátele, na tobě doopravdy záleží? Kolik je těch, kteří tě podporují ve tvých vizích a snech a jsou s tebou, když „narazíš na zeď“? Pokud budeme upřímní, většina z nás bude muset připustit, že když se dostaneme do kritické situace, pro značný počet takzvaných přátel a partnerů neexistujeme. Mnoho lidí, s nimiž trávíme čas, nás o čas ve skutečnosti připravuje; odčerpávají nám energii a zlehčují naše sny a vize. David s Jónatanem ve Starém zákoně byli ochotni jeden za druhého položit život. Rút řekla Noemi: „Kamkoli půjdeš, půjdu…“ (Rút 1:16).
Máš i ty takové přátele? Pokud ne, věnuj více času pěstování vztahů s těmi, jimž na tobě skutečně záleží, kteří se necítí ohroženi tvým úspěchem a chtějí vidět tvůj zdar. Nemusíš být k ostatním chladný nebo hrubý. Udržuj s nimi také přátelství, hlavní část svého času ale věnuj přátelům, kteří v tebe věří a touží, abys dosáhl potenciálu, který do tebe Bůh vložil. Spisovatelka Elizabeth Jane Howardová řekla: „Nazývej to klan, síť, kmen, rodina nebo jak chceš. Ať už tomu říkáš jakkoliv, potřebuješ to.“
Existuje bezpečná zásada pro pěstování velkých přátelství: Jestli po něčem toužíš ve vlastním životě, musíš to nejprve dávat jiným. Chceš-li mít opravdové přátele, musíš se opravdovým přítelem stát sám. Chceš-li ve svém životě sklízet požehnání, zasévej semena požehnání do životů jiných lidí.