„… některý přítel přilnul víc než bratr.“ Přísloví 18:24, ČSP

Bible říká: „Přátelé přicházejí a odcházejí, pravý přítel při tobě zůstane“ (Přísloví 18:24, přel. z angl.). Skutečným přátelům záleží na tom, kam směřuješ. Hledí za hranice přítomnosti a hluboce jim záleží na celé tvé osobnosti. Šalomoun napsal: „Člověk, který má přátele, musí sám být přítelem“ (Přísloví 18:24, přel. z angl.). Ačkoliv budování a udržování takového přátelství vyžaduje čas a energii, jeho výhody daleko převáží investice. Praví přátelé:
1) Podají ti ruku, když jsi na dně. „Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění. Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl“ (Kazatel 4:9-10).
2) Sejmou z tebe tíži. I když tě velmi milují a chtějí ti pomoci, někdy jsou ti členové rodiny příliš blízcí na to, aby mohli být objektivní. Často bývá snazší otevřít se někomu „vzdálenějšímu“, s nímž nejsi spřízněn. O takových chvílích Bible říká: „… milý přítel dává radu z duše“ (Přísloví 27:9, ČSP).
3) Umí tě rozesmát. Kdosi řekl: „Jestliže nemáš vrásky, znamená to, že ses dostatečně nesmál!“ Pokud ti lékař předepsal pořádný smích, pak ti přátelé pomohou najít ve tvé situaci humor – obvykle proto, že jsou nablízku! Jak řekla Hazel C. Leeová: „Smát se sám sobě i společně s druhými přináší překvapující pocit sounáležitosti.“
4) Vedou tě k vykazatelnosti. Všiml sis, že když jednáš proti Božímu slovu, snadno sám sebe oklameš? Právě tehdy platí: „Věrně jsou míněny šlehy od milujícího…“ (Přísloví 27:6). Proto děkuj Bohu za dobré přátele, kteří tě milují natolik, aby si dovolili být upřímní, i když to bolí.