„Jsou darem … pro zajištění tvého přátelství.“ 1. Mojžíšova 33:8, přel. z angl.
Je tu něco, co musíš vědět, aby ses mohl pohnout z místa. Člověk, který ti ublížil, ti nikdy nemůže nabídnout omluvu způsobem, jaký si představuješ.
Když Jákob podvedl svého bratra Ezaua v jeho prvorozenství, bylo to mezi nimi natolik špatné, že Jákob musel prchnout a žít u svého strýce Lábana v Cháranu. Později, když oba zbohatli a stali se úspěšnými lidmi, se Jákob rozhodl usilovat o smíření se svým bratrem. Ezau nejdříve jeho dary na usmířenou odmítal. Jákob však trval na svém: „… naléhal na něj, až Ezau přijal“ (1. Mojžíšova 33:11, B21). Všimni si, že Jákob nikdy neřekl: „Je mi líto, že jsem ti ukradl prvorozenství, prosím, odpusť mi.“ V podstatě však říkal: „Chtěl bych se pokusit to napravit.“ V tomto ohledu se Ezau skutečně projevil jako zralý muž, protože si více cenil obnovení vztahu s bratrem než nároku na pomstu. Díky tomu se rodina sjednotila.
Plyne z toho lekce. Bůh chce, abys vyrostl a dosáhl duchovní zralosti. Nemůžeš ovlivnit to, co dělají druzí; můžeš ovlivnit pouze svou reakci. Kromě toho, pokud trváš na tom, aby se ti někdo omluvil určitým způsobem, váš vztah se nikdy nemůže uzdravit. Ve výsledku si jen budeš udržovat zášť. A držet si zášť je jako držet v ruce rozžhavené uhlí; bude tě pálit, dokud ji neodhodíš. Můžeš například čekat, že se ti partner omluví za své chování. Pokud však místo toho přinese dárek, nebo udělá kvůli tobě něco výjimečného, reaguj s milostí místo toho, abys posuzoval jeho metody či motivy. Jinými slovy – „zavři účet“ a jděte dál.