„… abys ho přijal … ne již jako otroka, ale jako někoho, kdo je více než otrok, a sice milovaný bratr.“ Filemonovi 1:15-16, B21
Co bylo tím, co nakonec způsobilo konec otroctví? Evangelium Ježíše Krista. Všimni si v Písmu krátkého dopisu Filemonovi. Pavel se v římském vězení setkal s uprchlým otrokem, který díky jeho svědectví přijal Krista. Když byl otrok propuštěn, Pavel ho poslal zpět k jeho pánu Filemonovi. V té době bylo zvykem uprchlé otroky trestat smrtí. Filemon se však také stal křesťanem, rovněž díky Pavlovi, a ten mu dal pokyn, aby svého otroka „… přijal … ne již jako otroka, ale jako někoho, kdo je více než otrok, a sice milovaný bratr“ (Filemonovi 1:15-16, B21). Toto nové „bratrské otroctví“ v Kristu mělo symbolicky nahradit umíráček smrti.
Nyní se rychle přenesme do dnů Williama Wilberforce, který byl při kázání Johna Wesleyho usvědčen z hříchu a přijal Krista. Wilberforce, drobný muž s hrbem, se stal jedním z nejmocnějších poslanců britského parlamentu. Zcela přemožen evangeliem a svobodou, kterou mu Kristus nabídl, věnoval Wilberforce veškerou svou energii a výmluvnost tomu, aby bylo zrušeno odporné obchodování s africkými otroky. Jeho úspěšnost při likvidaci otroctví v celém britském impériu inspirovala k podobným aktivitám zastánce zrušení otroctví ve Spojených státech. Ve skutečnosti se tak dělo prostřednictvím bouřlivých kázání tzv. abolicionistů, kteří hřímali z kazatelen severních států Unie, kde se otroctví nakonec podařilo zrušit jednou provždy.
Otroctví bylo tedy zrušeno díky církvi. Ježíš přišel, aby „… vyhlásil zajatcům propuštění a … propustil zdeptané na svobodu…“ (Lukáš 4:18). Patříš do Kristovy vykoupené církve? Pokud ne, můžeš se stát její součástí ještě dnes!