„Kdo je v Kristu, je nové stvoření.“ 2. Korintským 5:17

Nic v historii se nedá srovnat s tím, co vykonali křesťanští misionáři. Před více než sto lety se začala v londýnských novinách šířit kritika misií a misionář?. Jeden spisovatel, kter? se pr?v? vr?til z?cesty kolemů. Jeden spisovatel, který se právě vrátil z cesty kolem světa, napsal dopis redakcím, v němž misie obhajoval. V dopisu stálo, že se na ostrovech v jižních mořích setkal s tak ubohými a zaostalými bytostmi, že jejich proměnu, která proběhla právě díky misionářům, by jim přál zažít. Napsal také, že jejich novinové články považuje za odporný zločin: „Je vrcholem hlouposti, když zapomínáme na práci misionářů. Kdybyste totiž jako cestovatelé ztroskotali na nějakém neznámém pobřeží, určitě byste se usilovně modlili, aby tu už před vámi byli nějací misionáři.“ Autorem tohoto dopisu nebyl nikdo jiný než Charles Darwin, který se v tomto ohledu po návratu ze své cesty kolem světa změnil.
Vezměme si třeba Papuánce, jeden z domorodých kmenů Nové Guineje. Začali mezi nimi pracovat holandští misionáři. První plody Nové holandské misie se objevily v roce 1860, když jeden z domorodců, Nathaniel Pepper, přijal Krista. O několik let později už jich byly tisíce a žáci z papuánské školy dokonce získali první cenu v akademické soutěži v konkurenci dvanácti set koloniálních škol Nového Holandska. Docela výkon!
Zastánci skepticismu možná vybudovali několik útulků pro malomocné, nemocnice nebo sirotčince, to se ale ani zdaleka nevyrovná tomu, čeho dosáhli následovníci Ježíše Krista svým ohromným vlivem na tento svět.