„Nehledejte Bet-el, do Gilgalu nechoďte, do Beer-šeby neputujte … Hledejte Hospodina, ať žijete!“    Amos 5:5-6, B21

Bet-el je místo, kde měl Jákob svůj sen, který mu změnil život, a kde učinil slib Bohu. Gilgal je místo, kde Izraelci tábořili, než Bůh zázračně rozdělil řeku Jordán, aby mohli poprvé vstoupit do zaslíbené země. Beer-šeba je místo, kde Izák vykopal studnu a postavil oltář. Všechna tři místa měla zvláštní význam. Byly to posvátné milníky na duchovní cestě Izraelského národa. Proč tedy Bůh Izraelcům řekl, aby ho tam nehledali? Odpověď je jednoduchá: Boha nenajdeš v minulosti. Jeho jméno není „Jsem, který byl“, ale „Jsem, který jsem“.
Žalmista řekl: „Bůh je naše útočiště i síla, pomoc v úzkostech stále přítomná“ (Žalm 46:2, B21). Když příliš hledíme na to, co Bůh učinil v minulosti, můžeme snadno přehlédnout, co pro nás zamýšlí dále. On jedná právě zde a právě teď. Bůh činí vždy něco nového. Takže pokračuj ve „stavění oltářů“ a zaznamenávej „svaté okamžiky“ z minulosti. Pravým smyslem oltářů však je připomínat Boží věrnost v minulosti, abychom mohli mít víru a důvěřovali mu pro budoucnost. Když přestaneme žít z vize a začneme žít jen vzpomínkami, začneme umírat. Být plně naživu znamená být plně v přítomnosti. To vyžaduje nechat minulost minulostí. Proto napsal Pavel: „… zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši“ (Filipským 3:13-14). Takže dnešní slovo pro tebe zní: Běž za cílem!